ANO!! JE TO TADY!! VELKÉ POKRAČOVÁNÍ NA SCÉNĚ!!

19. srpna 2010 v 22:37 | Evžen Strouhal |  Demelova tvorba
Dobrý den vespolek. Tak jsem se po zralých úvahách rozhodl, že vám nabídnu malý exkurz do mých vzpomínek. Takže se pohodlně usaďte, pusťte si tu nejveselejší písničku co máte a čtěte.

Je to už docela dávno, co jsem psal naposled. Přesněji více než 4 měsíce. A za tu dobu se toho událo více než mnoho. Naopak některé věci se zase vůbec nezměnily. Ženy kolem mě stále proplouvají jak
rybičky v akváriu a já se na ně můžu tak maximálně dívat pohledem Průši z mlází, funět jak do země ryjící divočák a mlaskat, jak bezzubý dědek. Občas si fakt připadám jak ledová kra unášena proudem stále víc na jih. Když to tak vezmu, tak strouhalové jsou asi vězni svého osudu a dokáží pořádně komunikovat akorát se svými spoluvězni (strouhaly). Občas mám fakt chuť si vlézt do postele, přitisknout prdelku k topení a chrápat celý den jak Gerža. Něco ale způsobilo, že tomu tak není.

Během května jsem po dlouhé době zabloudil opět na stránky Sechii Yoshidy o v současnosti viditelných kometách. Jedna z nich byla zrovna na hranici viditelnosti okem. Namířil jsem na ni tedy dalekohled a tehdy se to stalo. Ten samý pocit jsem zažil již dříve, asi před dvanácti lety, když jsem se poprvé zamyslel nad tím, proč neznám ani jednu z těch hvězd nahoře. Tento pocit jsem tedy zažil znova a já se vrátil ke svému starému koníčku. Výsledkem bylo, že jsem se přestal cítit apatický jak Kájínek po doživotním rozsudku a opět zahlédl drobné blikající světýlko naděje v dálce...

Tolik tedy exkurz do myšlenek a nyní vylíčení několika humorných příhod , které se za poslední měsíce udály. Začneme v Olomouci. Okolo poloviny května končila výuka na škole a zakončení jednoho ze seminářů mělo proběhnout v hospodě U rybníčku za asistence Mgr.Hercíka. Na toto setkání jsem se celkem těšil, protože tento mladý kantor velmi rád pojídá vtipnou kaši a tak jsem doufal v dobrou zábavu. Po zapsání předmětu do indexu jsem si objednal první pivo - byla to Holba Šerák. Již při prvním doušku jsem však byl nucen se zatvářit znechuceně jak Rath po projevu Karla Schwarcenberga. Vzhledem k tomu, že šerák ostatních spolužáků byl v pořádku, dostal sem já toho svého asi ze dna bečky. Dál jsem tedy pokračoval gambrinusem 10° a čárky na mém lístku utěšeně přibývaly. Nakonec jsem se smířil s 10 - ti čárkami a na kole se vydal přes celou Olomouc. Cesta samotná proběhla bez problémů, kromě toho, že sem projížděl křižovatky na červenou
a chvílemi jel v protisměru. Domů jsem dorazil v pořádku a v dobré náladě. Hned na prahu jsem se rozpovídal jak domovnice na schůzi nájemníků a chytrý sem byl jak Zeman po třinácti becherovkách. Druhý den jsem zjistil, že mě moje chytrost stála 2500kč. Naštěstí jsem slušný diplomat a tak to bylo nakonec jen 500kč. Gerža nás totiž zrána opustil( nechcípl, jen odjel). Příští rok se tím pádem bude nahřívat na topení někdo jiný.

Druhou příhodou bude popis největší červnové akce, která probíhala u mě na chalupě v Hutisku. Probíhala 4 dny a za tu dobu bylo vypito okolo 100 piv a několika litrů tvrdého alkoholu. Celá akce začala ve čtvrtek odpoledne, kdy jsem s Kašpim a Lampou jel nakoupit věci do Hypernovy, Kauflandu a Lídlu. U pokladny jsme nechali 3 tisíce, naložili auto a vydali se na Hutisko. Večer to byl opravdu velice příjemný a strávili jsme jej na louce při západu Slunce s vychlazenou plzničkou v ruce. Druhý den ráno lampa odjel na Vsetín a místo něj dojel Flety. Nafoukli jsme si bazének, napustili vodu a lehli si do něho jak hroši. Sluníčko ten den pálilo fakt hodně, a tak alkohol do lezl do hlavy nějak zatraceně rychle. Asi sem si toho nevšiml, protože když jsme začali vařit guláš, dostal sem se do stavu, kdy jsem začal být protivný jak Rath na deputaci lékařů Středočeského kraje. To byl okamžik, kdy bylo nutné přestat pít pivo a začít pít vodu. To jsem učinil a během dvaceti minut vyprázdnil 3 litrapůlky minerálky. Pak jsem si šel zdřímnout. Probudil sem se za dvě hodiny už docela střízlivý akorát tak, abych stihl přivítat Lampu, který se posledním busem vrátil zpět za námi. Bylo už šero a na obloze začínaly vyskakovat první hvězdy. Nachystali jsme si lehátka a deky a lehli si pod hvězdnou oblohu s ledově vychlazenými pivky. I při pánské jízdě lze zažít romantiku. Věrnou družkou nám při tom byla láhev chlazené gamzy. Druhý den ráno jsme si s klukama uvařili naší specialitu - domácí napalm. Pod tímto hrůzu nahánějícím názvem se skrývá pouhá vaječnice s nadlimitním obsahem chilli . Hodně chilli jsme dali i do výše zmiňovaného guláše, takže i ten byl ostrý jak kudla Jacka Rozparovače. Je pravda, že naše prdele se odpoledne cítily jak hořící prales...Ráno dojel i Tonzek a tak byla naše squadra kompletní. Kašpi navrhl, že provedeme akci na území Severního Vietnamu. Nabrali jsme si z bratrova šuplíku zbraně a přes most se vrhli do útoku. Náhodnému návštěvníku lesa by se asi naskytl dost hrůzyplný pohled. Uviděl by totiž bandu dvacetiletých chlapů s páskama od kalhot kolem hlavy a s plastovýma samopalama v ruce jak pobíhají po lese
a vše doprovázejí výkřiky ,,Udělám ti druhou díru do prdele ty zasranej rejžožroute"!! Po akci jsme si ukázali své jizvy z války (samozřejmě na prdeli )- vyhrál Flety. Večer pak zakončila famózní bouřka, kdy obloha blikala jak stroboskop. Druhý den už následoval úklid a střízlivění a odjezd domů. Ještěže tak, už jsem cítil, že další den bych nevydržel.

Vzhledem k tomu, že je tento článek už dlouhý jak role toaletního papíru, tak to skončím. Doufám, že jsem nebyl přespříliš nudný a že jsem věrně popsal to, co cítím a co mě potkalo.
Na závěr malá hádanka (aby toho veselí nebylo až zas tak moc). Víte v čem jsou si podobné děvče, po kterém toužím a hvězda na nebi? V tom, že si na ně nikdy nesáhnu.....
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama