Problémy vysokoškolského studenta

15. září 2009 v 17:30 | Evžen Strouhal |  Demelova tvorba
Jak jste si možná mnozí všimli, již delší dobu jsem tady na blog nepřispíval. Tato odmlka nebyla ani tak způsobena nedostatkem volných námětů, jako spíš osobní vytížeností a také nechutí se babrat ve svých problémech. Nicméně deprese, která mě jako obvykle postihuje zhruba dva týdny před začátkem školy, mi dodala chuť napsat opět nějaký článeček, po kterém vám možná bude lépe( pro ty co neví o co jde) a nebo taky hůře. Jako téma jsem si zvolil problémy vysokoškolského studenta 1.strouhalské skupiny( viz anketa). Je to téma poměrně depresivní, takže opět využiji zlehčovacích prvků.
Smůla, která mě provázela celým mým prvákem, byla srovnatelná pouze se smůlou jednoho mého kamaráda z 1. skupiny. Zatímco jsme si s kamarádem prožívali martyrium útrap strouhání a neskutečné smůly, vyskytoval se mezi námi ještě jeden člověk, hodný členství v 1. skupině. Ten, ačkoli mezi nás jasně patřil, sváděl všechny souhry náhod na fyzikální zákony a náhody a svým přemrštěným optimismem nás dostával často do varu. Jako příklad takových souher náhod uvedu pokus okopírovat si pár listů na následující hodinu. Asi 20 minut jsem čekal v řadě na kopírku, na sobě zimní oblečení a zpocený jsem byl jak Bekele po maratonu. Jakmile jsem se dostal ke kopírce, ta okamžitě vypověděla službu a odmítala cokoli zkopírovat. S plnou hubou výrazů nehodících se pro večerníček jsek odkvačil vrátit papíry a vztekle jsem odebíral k východu. Jen letmo jsem se podíval zpět k té kopírce, jak kdybych té bestyji chtěl ještě popřát ke sešrotování a ztuhl jsem hrůzou. Student, který šel po mě, si v klidu kopíroval papíry a kopírka jela jak Roman Kresta. ,,Do prdele aji s mopedem"!!!! A nebo z jiného soudku. Když chodím na jídlo do menzy, stačí mi, abych si na ISIC přes internet objednal jídlo a po pípnutí mi ho dají. Jednou jsem si řekl, že si dám pizzu. Celý natěšený jsem šel do menzy a pípl si. Kupodivu se nedělo nic, nikde mi nikdo žádné jídlo nepodával, jako bych tam nebyl. Když jsem upozornil kuchaře, zatvářil sem na mě, jak kdybych přiletěl z marsu a chtěl po mě, abych si pípl. Když jsem mu řekl, že jsem si již pípnul, zatvářil se jak Rath po návštěvě ředitele Thomayerovy nemocnice. ¨,,Je mi líto, ale já nic neviděl, takže nic nemáte". V tu chvíli jsem si slíbil, že půjdu na mítink ČSSD se nažrat socanských předvolebních koblih. Někdy se toho sejde mnoho a takových 15 totálních ,,náhod" dokáže vyvézt z míry kdekoho. A mě to vytáčí opravdu mimořádně, vzhledem k tomu že jsem cholerik a vzhledem k tomu, že se tohle děje již příliš dlouho.....jak jsem již před několika měsíci psal, strouhalství je choroba, které se nejde jen tak zbavit. A pokud se jí opravdu hodně rychle nezbavím, tak.......si nechám zavést do bytu pornokanál :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 xavi xavi | 18. září 2009 v 16:52 | Reagovat

Článek je vpravdě genitální, a pravdivý xDD ale nemůžu z něj.. no ale tu anketu máš sice dobrou, ale chybí tam něco jako: nevěřím na strouhalství - by štanda

2 xavi xavi | 6. prosince 2009 v 17:12 | Reagovat

ho čtu ten článek tak po páté a stejně se musím furt smát.. takový smích skrz slzy..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama